Zdroje tepla v Zemi, tepelný tok

Zdroje tepla

U povrchu Země asi 650 až 1,200 °C v hloubkách 80 - 100 km. Teplota na hranici vnitřního a vnějšího jádra v hloubce 3,500 km zhruba 5650 ± 600 K.Tepelný obsah Země je asi 10-31 J.

Zhruba 45 až 90 % tepla unikajícího povrchem Země tvoří radioaktivní rozpad. Dále je zde teplo z dopadu a komprese meteoritů. Také kovy, které sestoupily do jádra, uvolnily teplo. Je zde latentní teplo, když tekuté= věnjší jádro krystalizuje na pevném vnitřním. A navíc jsou tu slapy a tím deformované skály. Možná taky magnetismus, ale to se neví.

Nejzásadnější je rozpadová řada 238U a 232Th are now the major contributors to the earth's internal heat budget. Izotop [W/kg] poločas rozpadu [roky] průměrná koncentrace v plášti [kg/kg] uvolnění tepla [W/kg plášť]

238U 9.46 × 10-5 4.47 × 109 30.8 × 10-9 2.91 × 10-12

235U 5.69 × 10-4 7.04 × 108 0.22 × 10-9 1.25 × 10-13

232Th 2.64 × 10-5 1.40 × 1010 124 × 10-9 3.27 × 10-12

40K 2.92 × 10-5 1.25 × 109 36.9 × 10-9 1.08 × 10-12

V kůře je radioaktivních prvků víc, protože se lépe vážou na olivín, granát, pyrolit, než na těžké materiály ve spodním plášti. Navíc jsou stále vynášeny nahoru.

Tepelný tok

Je to asi 44.2 TW (4.42 × 1013 W).Tepelný tok 65 mW/m2 přes kontinentnální kůru a 101 mW/m2 přes oceánskou. To je 0.087 watt/m2 (0.03 % absorbované sluneční energie Zemí. Nejvíc ale hřejou místa, kde se materiál dostává nahoru (hřbety, horké skvrny). Kůra dobře izoluje, proto je potřeba vodičů - voda, láva atd. které teplo dokážou dostat nahoru. Víc se však dostává nahoru pomocí deskové tektoniky. Nejlíp to ale jde pod oceány, kde je kůra tenká.