Plánování a rozvrhování
Plánování a rozvrhování | ||||
|
Obsah
Základní informace[editovat | editovat zdroj]
Přednáška podává úvod do plánování a rozvrhování. Zaměřena je především na algoritmy pro řešení plánovacích a rozvrhovacích problémů s důrazem na použití technik splňování omezujících podmínek. Výklad nevyžaduje žádné předběžné znalosti.
I když znalost Programování s omezujícími podmínkami není na škodu.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Zkoušky[editovat | editovat zdroj]
Zkouška 24.01.2006[editovat | editovat zdroj]
Sešlo se nás asi pět. Vzal si nás všechny dovnitř a nechal nás vylosovat si otázky.
Já jsem dostal (není to přesně):
- Zdroje v rozvrhování a v plánování. Popište zdroje v plánování. Co je to zdrojový konflikt, jak se najde a jak se řeší. Popište pravidla pro rozvrhování s unárními, kumulativními a produkovatelnými/spotřebovatelnými zdroji.
- Napište optimalizační kritéria v rozvrhování.
Zdálo se mu, že toho mám moc, tak mi řekl, ať si u jedničky vyberu, buď zdroje v plánování nebo pravidla v rozvrhování. Protože jsem nebyl na poslední přednášce, vybral jsem si ty zdroje v plánování (čekal že si vyberu to druhý).
Občas se zeptá i na detaily. Když něco nevíte, doplní vás.
Odcházel jsem jako předposlední a pokud vím, tak všichni dostali za 1.
Zkouška 15.2.2006[editovat | editovat zdroj]
Na zkoušce nás bylo celkem devět, skoro plná kapacita. Vždy bral 4 lidi najednou, každý si vylosoval otázky, které byly recykolvány - tj. když někdo odešel, mohl další dostat jeho otázku.
Moje otázky:
- Co je to Job-Shop, jak se řeší - heuristický algoritmus pro Jm | | Cmax
- STRIPS - popis algoritmu
U první otázky jsem měl největší problém s určením release date a due date u podproblémů 1 | rj | Lmax, ale nakonec jsme se na tom spolu domluvili :)
Jenom upozornění - jeden den na přípravu nestačí, lepší je nechat si tak 3 (pokud nechcete moc tápat). Všichni dostali jedničku (buď to uměli hned, a nebo je to Barták nechal vymyslet na místě), zkouška trvá tak 1-1,5 hodiny.
Skúška 5.2.2007[editovat | editovat zdroj]
Tentokrát prebiehala skúška inou formou - každý dostal jednu úlohu, na ktorej mal demonštrovať nejaký konkrétny plánovací/rozvrhovací algoritmus (plus k tomu trochu teórie), napríklad:
Máme pračku, myčku a prívod vody, ktorý môže byť zapojený v jednom okamihu len do jedného z prístrojov. Potrebujeme umyť riad a vyprať prádlo. Navrhnite reprezentáciu plánovacej domény + problému a ukážte na ňom spôsob riešenia pomocou plánovania v priestore plánov. (veľmi podobné ako príklad s nákupmi v Tescu a OBI z prednášky) Zamyslite sa nad reprezentáciou pomocou stavovej premennej a obmedzenými zdrojmi (záver kapitoly 7, zrovna tej ktorú som nepochopil:))
Tiež mám dojem, že jednotka sa dá "vysedieť", pokiaľ človek príde na to, čo sa po ňom chce.